Obecně nejzávažnějším organizačním problémem SoumART Festu je dějinný zákon, podle něhož Filip v sobotu musí být přítomen rodinného oběda. I kdyby se svět svíjel v chaosu Apokalypsy, jediná věc zůstane pevná. V sobotu ve dvanáct se u Mečků slavnostně zazvoní a podává oběd. Alternativa neexistuje.
Takto to vypadalo na prvním SoumART Festu:
„Nepůjdeš na oběd! Není čas probůh! Potřebujeme každou minutu na zkoušení!“
„Půjdu na oběd. Rodinný oběd je povinný.“
„Ale co to blábolíš? Vždyť jsi, Filipe, anarchista! Vzbuř se!“
„Ne. Já musím mít rodinný oběd. Potřebuji jenom dvě hodiny.“
„Panebože, to si nemůžeš vzít bagetu jako všichni ostatní?! Vždyť to nestihneme nazkoušet! Bude trapas!“
„Nemůžu si vzít bagetu, protože musím mít rodinný oběd.“
„Mečku, my tě zabijeme!“
„Vy jste snad hluší, pánové, nebo co. Zopakuji vám to ještě jednou a naposled, nastražte uši: jedná se o RODINNÝ OBĚD! Rozumíte už?“
Festival tentokrát začíná v 13:30. Stihne se Meček vrátit z rodinného oběda? Anebo festival organizačně ztroskotá?
Pozor pozor!!! Sobotní rodinný oběd odpadá! 🙂 Nemusím tedy čekat před dvanáctou na slavnostní zvon a zcela zhýrale, sprostě a v rozporu se všemi společenskými pravidly mohu poobědvat už v jedenáct!